Nejsme děti ze stanice Zoo

22. února 2014 v 18:09 | Houp |  Tvorba deníková

Já osobně jsem četla knihu My děti ze stanice Zoo na základní škole. Zanechala ve mě emoce a jak mi jednou řekla jedna zrzavá slečna - nezáleží na tom, jestli je zážitek dobrý nebo špatný, hlavně když je silný. A je pravdou, že zážitek z této knihy byl silný.

V Německu jsem obhlédla do svých sedmnácti let pouze pohraničí a Drážďany. Po čtvrtku s datem dvacátého února přibyl i Berlín, hlavní město. Skoro šestihodinová cesta byla únavná. Věřte mi, že se spí vážně špatně, když část osazenstva autobusu zpívá pod vlivem alkoholu.

Názory na Berlín od mých známých byly vesměs kladné. Zněla přirovnání jako multikulturní, novodobé, zajímavé... I jsem slyšela, že je vážně veliké, ale teda že ulice bude široká ( .----------------. ) asi tak jako čtyři ulice u nás v Česku, to jsem nečekala. Připadala jsem si takhle maličká ( .-. ).

Vážně trefné bylo, když se ze zadku autobusu ozvalo, že to tam je jak v Pátém elementu. Už jen zbývaly létající taxíky. Nějaké kongresové centrum vypadalo jako vesmírná loď - nikoliv z 21. století, ale takový ten futurismus z dob před dvaceti třiceti lety.

Málem jsme prochodili boty. Jen chcete ujít odněkud někam, jdete neuvěřitelně dlouho, čicháte pach spálené gumy a asfaltu. Mísí se tam historie s novodobou érou. Zvláště silný moment pro mě byl, když jsem se dívala z metra ven a viděla jsem kostel, kterému chyběla část veže po bombardování Berlína a hned vedle stály nově vystavené výškové budovy. Jen malá špetka historie, která tam zbyla.

Procházela jsem se po vyznačené části, kde stála sáhodlouhá berlínská zeď a jen stěží jsem si dokázala představit, jaké to muselo být.

Dalším silným momentem bylo, když jsme nasedli na metro a jeli ze stanice Heerstrasse na stanici Zoologischer Garten, kde se právě odehrával příběh, který prožívala hrdinka My děti ze stanice Zoo. Čekala jsem temné místo, ale byla jsem překvapena. Je to tam sice veliké, hektické, živé, ale teda jsou některé pražské zastávky metra, kde bych se bála víc. Zdi tam zdobí zoomorfní náměty a pokud si to nepletu to druhé nástupiště s jinou zastávkou metra, kterou jsem v Berlíně prošla, tak byla svítivě žlutá a cítila jsem se jako bych vlezla do smajlíku.

Tady přesně sedí to, co mi povídala nejmenovaná zrzavá slečna. Z Berlína mám silný zážitek, ač nevím jestli je víc kladný nebo záporný. Je prostě silný. To město je jiné, než jaké jsem kdy navštívila. Tak moc se liší od historické malebné části Prahy, od krásné zelené pohodové Francie a dokonce je i dost odlišné od Drážďan, které byly vybombardovány taktéž.

Fotografie byly pořizovány rychle, když jsem různě běhali po městě a hledali kam vůbec máme jít. Cílem měla být Nová národní galerie, kde jsme měli možnost si prohlédnout expozice. Ani nejsem žádná fotografka, jen mačkám spoušť a čekám, co z toho vyleze. Nakonec proč bych se nepodělila o pohled, jakým jsem já viděla hlavní město Německa.


* Označení, kudy vedla berlínská zeď *


* Zbytky panelů z berlínské zdi *


* Památník holocaustu *


* Braniborská brána - pohled zezadu *


* Jedna z mnoha výškových budov *

********************



 


Komentáře

1 Sasha Sasha | Web | 22. února 2014 v 18:15 | Reagovat

v berlíne som ešte nebola, ale musel to byť naozaj zážitok :)

2 k. k. | Web | 22. února 2014 v 18:35 | Reagovat

V Berline jsem navstiliva vesmes stejna mista jako ty. Mela jsem i stejne pocity. Pri pohledu z te velke televizni veze, ktera je videt snad ze vsech casti Berlina jsem se jen divala, rikala jsem si, ze Berlin je jiste uzasny, ale Praha ja Praha! Stanici Zoo jsem taky navstivila, velmi me prekvapila :)

3 Janna Janna | Web | 22. února 2014 v 18:35 | Reagovat

Muselo to být opravdu zajímavé, v Berlíně jsem ještě nebyla, tak jsem zvědavá, jak na mě bude působit, až tam někdy pojedu :)

4 Em Zet Em Zet | Web | 22. února 2014 v 19:18 | Reagovat

No vidíš, v Berlíně jsem kupodivu už taky byla. :-D Jediné město v zahraničí, kde jsem vlastně byla, potom už jenom ČR. :-D A Paříž, ano.

5 NiKi NiKi | E-mail | Web | 22. února 2014 v 19:24 | Reagovat

Já tam nikdy nebyla ale také jsem tu knihu četla

6 stuprum stuprum | Web | 22. února 2014 v 19:24 | Reagovat

Braniboři v Čechách, to jsme tu všichni. :-P

7 Odetta Odetta | Web | 22. února 2014 v 20:08 | Reagovat

Stanici Zoo jsem četla a zážitek z ní mám stejný, jako ty. Nevím, jak bych se cítila v Berlíně, kdybych tam někdy byla, po tom, co mi neustále někdo hustí o Němcích :-) Děkuji za tvůj pohled :-)

8 Liliana Landštejnská Liliana Landštejnská | Web | 25. února 2014 v 14:16 | Reagovat

Každé město má něco, co člověk nějak zaujme... a každé je také jiné...

9 Šárka Šárka | Web | 25. února 2014 v 18:38 | Reagovat

jojo.. každé město má čím zaujmout.. :) moje sestra byla např. na praxích v Pasově (taky Německo) a moc se jí tam líbilo :)

10 Michelle Michelle | Web | 1. března 2014 v 0:35 | Reagovat

knížka, kterou četli snad všichni. knížka, o které mluvili všichni. když na ni dojde řeč, nikdo nechápe, jak jsem ji mohla nečíst. nemám ráda záporné silné zážitky v knihách, mám dost těch reálných, proto jsem vzdala čtení mementa po dvou stranách.
možná, že kdybys knihu nečetla, měla bys pozitivnější zážitek. souhlasím ale s tím, že je u zážitků nejdůležitější jejich síla. jinak, projela jsi kus německa! :) a fotky jsou moc faaaaajn ;)

11 Vendy Vendy | Web | 5. března 2014 v 12:49 | Reagovat

Tvůj popis se mi líbí, detaily, dojmy. V Berlíně jsem nikdy nebyla a asi je to opravdu působivé město, zřejmě pro někoho srdcovka, pro jiné lhostejné. My děti ze stanice ZOO jsem četla, kdoví, jestli to tam neudělal krásnější pod vlivem té knížky, aby to nebylo tak bezútěšné místo. 8-)

12 Veri Veri | Web | 5. března 2014 v 17:04 | Reagovat

Zajímavý článek a i fotografie :-) Knihu jsem četla, přiznám se, že jsem si hodně početla, viděla jsem i dokument se stejným tématem. Berlín musel být zajímavý :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama